Jak pečovat o baterii, aniž bychom ji poškodili

Máme sklony věřit tomu, že vodovodní baterie, ať již koupelnové či kuchyňské, jsou vysoce odolné a nevyžadují tedy žádnou péči. Odolné sice jsou, ale chceme-li je udržovat v dokonalém stavu po dlouhou dobu, je nutné prověřovat jejich stav a často provádět jejich údržbu. Nejběžnější povrchovou úpravou mosazných baterií je pochromování pomocí elektrodepozice, kombinující vrstvy niklu a chromu. Jednou z nejvíce ceněných chemických vlastností pochromování v okamžiku kontaktu s prostředím je jeho závěrečná neporézní vrstva či film s vysokou odolností.

Jisté je, že pochromovaný povrch je vysoce odolný vůči korozi, avšak pozor: je možné jej poškodit pomocí agresivních čistících prostředků jakými jsou kyselina sírová, kyselina chlorovodíková, čpavek či chlór, které způsobují předčasné stárnutí materiálu, a to jak při přímém styku, tak i při styku s jejich výpary (jsou-li tyto prostředky použity v blízkosti baterií). V bezpečné vzdálenosti od baterií by měl zůstat také hydroxid sodný, benzol, terpentýn, aceton a alkohol, jinými slovy, výrobky a čistící prostředky, které mohou být vysoce toxické či agresivní.

Voda po uschnutí, a obzvláště jedná-li se o vodu tvrdou, zanechává na pochromovaném povrchu krystalizované částice vodního kamene, který poškozuje povrchovou ochrannou vrstvu a napomáhá tvorbě plísní, pročež je vhodné tyto skvrny od vodního kamene pravidelně čistit. Velmi důležité je také nepoužívat drsné houbičky či drátěnky, které mohou povrch poškrábat. Pro optimální čištění těchto povrchů je vhodná měkká houbička s vodou a neutrálním čistícím prostředkem. Na závěr povrch očistěte vlhkým bavlněný hadříkem a poté osušte a vyleštěte hadříkem či jelenicí.